|
|
Stanovení rozdílu cen garáží v Olomouci
Valentová, Gabriela ; Hošek, Petr (oponent) ; Pertl, Marek (vedoucí práce)
Diplomová práce se zaměřuje na stanovení rozdílu cen garáží v různých lokalitách ve městě Olomouc. Pro stanovení rozdílu cen bude použita metoda nákladová a metoda porovnávací dle vyhlášky. Dále bude stanovena cena tržní a porovnána s cenou administrativní. Pro účely diplomové práce bylo vybráno 15 garáží. První část diplomové práce se zaměřuje na definice základních pojmů. Následuje část popisná, přibližující vybrané město. Dále jsou teoreticky uvedeny jednotlivé způsoby ocenění. V další části jsou charakterizovány jednotlivé vybrané garáže a je provedeno jejich ocenění. Na závěr jsou pak na základě zjištěných dat vyhodnoceny faktory ovlivňující cenu garáží a stejně tak příčiny způsobující rozdíly mezi jednotlivými způsoby oceňování.
|
|
|
Vliv stavebních úprav na cenu víceúčelového objektu
Mikl, Jan ; Komosná, Milada (oponent) ; Lorencová, Marie (vedoucí práce)
Cílem diplomové práce je vyhodnotit vliv stavebních úprav na obvyklou a zjištěnou cenu víceúčelového objektu. Ocenění bude provedeno před stavebními úpravami k roku 2016 a po stavebních úpravách k roku 2017. Diplomová práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. Obsahem teoretické části je popis pojmů a oceňovacích metod používaných v diplomové práci. V praktické části je proveden popis lokality a nemovité věci před a po stavebních úpravách. Následně je proveden výpočet oceňovacími metodami. V závěru práce je provedeno porovnání zjištěných a obvyklých cen nemovité věci a vyhodnocení faktorů, které ceny ovlivňují.
|
|
|
Srovnání vybraných způsobů ocenění pro nemovitost typu rodinný dům v Kroměříži a okolí
Štípalová, Hana ; Klika, Pavel (oponent) ; Hlavinková, Vítězslava (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá analýzou metod ocenění a jejich vzájemným srovnáním. Práce je sestavena od historického vývoje oceňování nemovitostí, úpravy oceňování v mezinárodních oceňovacích standardech, definování základních pojmů a rozbor metod ocenění pro nemovitost typu rodinný dům. Diplomová práce analyzuje postup a zdroje, které potřebujeme pro sestavení ocenění, na základě toho hodnotí, která z metod je nejnáročnější. V práci je oceněno deset rodinných domů z lokality Kroměříž a okolí. Hlavní cíl je potvrdit a vysvětlit vliv polohy a okolí nemovitosti na její prodejnost a cenu. Na závěr práce je provedeno srovnání metod ocenění na základě získaných poznatků.
|
|
|
Stanovení rozdílu cen garáží u RD v Olomouci
Páleník, Petr ; Superatová, Alena (oponent) ; Weigel, Lubomír (vedoucí práce)
Diplomová práce se zaměřuje na stanovení rozdílů v jednotlivých způsobech oceňování v dané lokalitě (statutární město Olomouc). V této lokalitě bylo pro účely diplomové práce vybráno 15 garáží. První část práce se zaměřuje na vymezení základních pojmů a teoretické seznámení s jednotlivými druhy ocenění. Způsoby ocenění byly dle zadání práce zvoleny: nákladový, porovnávací dle vyhlášky a porovnávací dle databáze. V další části jsou pak charakterizovány jednotlivé vybrané garáže a je provedeno jejich ocenění. Na základě získaných dat jsou pak v závěru práce vyhodnoceny odlišnosti a jejich příčiny mezi danými způsoby ocenění.
|
|
| |
|
|
Srovnání vybraných způsobů ocenění pro nemovitost typu garáž na území města Brna
Odehnal, Tomáš ; Hlavinková, Vítězslava (oponent) ; Šmahel, Milan (vedoucí práce)
Diplomová práce srovnává způsoby ocenění garáží na území města Brna na konkrétních nemovitostech, a to několika oceňovacími způsoby. Takto získaná data jsou dále vyhodnocena. V úvodu diplomové práce je zanalyzován trh s garážemi v Brně, a to srovnáním nabídky s poptávkou vč. charakteristik ovlivňujících ceny nemovitostí. Tato analýza vychází z reálných dat o prodejích garáží z realitní kanceláře. Pro účely ocenění bylo vybráno 10 nemovitostí typu garáž, které jsou oceněny nákladovým a porovnávacím způsobem. Rozložení nemovitostí na území města Brna a v městských částech bylo zvoleno takovým způsobem, aby byly co nejvíce odlišné. Získaná data jsou porovnána a statisticky vyhodnocena. Takto získané informace lze využít pro praktické užití v oceňování nemovitostí toho typu na trhu s garážemi na území města Brna.
|
|
|
Zásada superficies solo cedit a její význam v pozemkovém právu
Štěpánková, Jana ; Franková, Martina (vedoucí práce) ; Žákovská, Karolina (oponent)
Práce si klade za cíl popsat pojetí superficiální zásady v kontextu platné právní úpravy a vlivu zakotvení superficiální zásady na pozemkově právní vztahy. V důsledku znovuzavedení superficiální zásady do právního řádu České republiky zákonem č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, se vše, co je spojeno se zemským povrchem, stává součástí daného pozemku. Práce je rozdělena do pěti strukturovaných kapitol. První kapitola je věnována pozemkovému právu jako interdisplinárnímu oboru. Druhá kapitola tvoří určitý můstek pro vysvětlení klíčového významu superficiální zásady v rámci kontextu pozemkového práva. Třetí kapitola se věnuje historickému nástinu vývoje právních vztahů k nemovitým věcem na území českých zemí včetně uvedení římské úpravy jako východisku superficiální zásady. V další části práce je obsažen výklad nejdůležitějších právních institutů související se superficiální zásadou, a to v kontextu platného práva. Kapitola dále popisuje výjimky ze zásady dokazující tvrzení, že aktuální právní pojetí superficiální zásady není absolutní. Pátá část práce je zaměřena na rozbor vybraných pozemkově právních vztahů ovlivněných superficiální zásadou.
|
|
|
Zásada superficies solo cedit
Vrána, Tomáš ; Thöndel, Alexandr (vedoucí práce) ; Frinta, Ondřej (oponent)
Resumé Tato práce je zaměřena na zásadu superficies solo cedit známou již z římského práva, dle které platí, že povrch ustupuje půdě. V důsledku tohoto pravidla platí, že vše, co je na pozemku postaveno a co na něm vzejde přirozenou cestou, je součástí pozemku a patří vlastníkovi pozemku. Cílem práce je popsat původ a historický vývoj superficiální zásady, následně podat výklad o její současné podobě v českém právním řádu a identifikovat možné problémy z této úpravy vyplývající, a konečně také představit dopady, které znovuobnovení superficiální zásady do českého právního systému přináší. Práce je rozdělena do sedmi kapitol. První kapitola popisuje zakotvení zásady superficies solo cedit a její vývoj v římském právu. Druhá kapitola se zabývá zejména Obecným zákoníkem občanským z roku 1811, který na českém území platil až do roku 1950, a který významným způsobem ovlivnil podobu aktuálně platného občanského zákoníku. Tato kapitola dále zahrnuje analýzu některých ustanovení a pojmů se superficiální zásadou souvisejících, z nichž některá byla inspirací pro současnou právní úpravu. Ve třetí kapitole jsou uvedeny důvody, které vedly k opuštění zásady superficies solo cedit v občanském zákoníku č. 141/1950 Sb. a následky tímto opuštěním způsobené. Část výkladu je v této kapitole věnována také změně v obsahu...
|
|
|
Zásada superficies solo cedit
Janíčková, Lucie ; Thöndel, Alexandr (vedoucí práce) ; Frinta, Ondřej (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá zásadou superficies solo cedit, jejíž kořeny sahají až do římského práva. Zásada "povrch ustupuje půdě" vyjadřuje pravidlo, dle kterého je součástí pozemku vše, co na něm vzejde, ať přirozenou či umělou cestou. Zásada byla v dějinách českých zemí uplatňována ve Všeobecném občanském zákoníku od roku 1811 až do přijetí civilního kodexu z roku 1950. Tento kodex naopak uplatňoval protichůdnou zásadu a zavedl tak oddělené vlastnictví pozemků a staveb. Do našeho právního řádu se zásada opět navrátila přijetím zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Cílem této práce je představit zásadu v historickém kontextu, podat výklad o její současné podobě a specifikovat problémy, které přijetím superficiální zásady nastaly. Diplomová práce je strukturou rozčleněna na čtyři hlavní kapitoly. V úvodní části je pojednáno o historickém vývoji zásady. Prvně je přistoupeno k výkladu římského práva, ve kterém jsou rozebrány některé významné prameny římského práva. V rámci výkladu o právních dějinách českých zemí je pozornost upřena zejména na Všeobecný zákoník občanský z roku 1811, který uplatňování zásady jako první zavedl do našeho právního řádu. Pro hlubší pochopení vývoje superficiální zásady jsou dále rozebrány i související ustanovení o věcných právech. Od předmětné zásady se odklonil civilní...
|
|
|
Zásada superficies solo cedit a její význam v pozemkovém právu
Štěpánková, Jana ; Franková, Martina (vedoucí práce) ; Žákovská, Karolina (oponent)
Práce si klade za cíl popsat pojetí superficiální zásady v kontextu platné právní úpravy a vlivu zakotvení superficiální zásady na pozemkově právní vztahy. V důsledku znovuzavedení superficiální zásady do právního řádu České republiky zákonem č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, se vše, co je spojeno se zemským povrchem, stává součástí daného pozemku. Práce je rozdělena do pěti strukturovaných kapitol. První kapitola je věnována pozemkovému právu jako interdisplinárnímu oboru. Druhá kapitola tvoří určitý můstek pro vysvětlení klíčového významu superficiální zásady v rámci kontextu pozemkového práva. Třetí kapitola se věnuje historickému nástinu vývoje právních vztahů k nemovitým věcem na území českých zemí včetně uvedení římské úpravy jako východisku superficiální zásady. V další části práce je obsažen výklad nejdůležitějších právních institutů související se superficiální zásadou, a to v kontextu platného práva. Kapitola dále popisuje výjimky ze zásady dokazující tvrzení, že aktuální právní pojetí superficiální zásady není absolutní. Pátá část práce je zaměřena na rozbor vybraných pozemkově právních vztahů ovlivněných superficiální zásadou.
|
host ::
RSS.